|
|
Národní divadlo v éře normalizace
Volfová, Viktorie ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je představit fungování Národního divadla v Praze pod ideologickým dohledem vládnoucí komunistické strany v letech 1968-1989. Zahrnuté kapitoly se snaží podat ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. V těchto podmínkách vykazovalo svou činnost i Národní divadlo. První část práce se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnily další politický vývoj v zemi. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit dosavadní poměry, upevnila se moc i cenzura. Druhá část práce se proto věnuje popisu československého kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vešla v platnost. Ve třetí části obecně představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 na divadelní scénu. Čtvrtá, stěžejní část práce se zaměřuje přímo na Národní divadlo, neorientuje se jenom na dramatické a inscenační směřování, ale i na jeho vybrané osobnosti. Na tuto část přímo navazuje případová studie obsahující rozhovor s herečkou Taťjanou Medveckou, která v Národním divadle působí od roku 1975. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, Národní divadlo, normalizace
|
|
|
Státem řízená kultura: Československá divadla v době normalizace
Volfová, Viktorie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Státem řízená kultura Československá divadla v době normalizace Anotace Tato diplomová práce podává ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. Cílem je představit fungování československých divadel pod ideologickým dohledem vládnoucí strany. První část se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnili další vývoj. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit poměry v zemi, upevnila se moc i cenzura. Druhá část se přímo zaměřuje na popis kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vyšla v platnost. Na vybraných divadlech přímo představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 nejen na dramatické a inscenační směřování. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, normalizace
|
|
| |
|
|
Hrdina v totalitních médiích : srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948,1952)
Dušek, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Hrdina v totalitních médiích: srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)" pojednává o propagandě ve sportovní žurnalistice. Jejím cílem je posoudit, jakým způsobem informoval československý tisk o úspěších jednoho z nejlepších domácích atletů, Emila Zátopka, na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách. Na základě odborné literatury a pozorování jsem stanovil hypotézu, že novináři využili Zátopkových triumfů k propagandistickým účelům a z úspěšného sportovce vytvořili socialistického hrdinu. Tuto hypotézu jsem ověřoval kvantitativní obsahovou analýzou v denících Rudé právo a Lidová demokracie. Zároveň jsem zformuloval dvě vedlejší hypotézy: Olympijské hry v roce 1952 měly výrazněji propagandisticky zatížené zpravodajské pokrytí než olympijské hry v roce 1948 a zpravodajské pokrytí obou olympijských her bylo výrazněji propagandisticky zatížené v Rudém právu než v Lidové demokracii. V analýze měřím propagandistickou zatíženost zpravodajských příspěvků, fotografií a reprezentací Emila Zátopka. Veškerý výzkum se opírá o bohatý teoretický základ, který zahrnuje definici propagandy, představení kulturní politiky v období 1948-1952 a vymezení termínu "hrdina" podle odlišných tradic na obou stranách železné opony.
|
|
|
Mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948-1953 v dobových kulturních periodikách
Dušková, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce postihuje mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948 až 1953 v dobových kulturních periodikách Kulturní politika, Tvorba, Var a Lidové noviny. Věnuje se přitom dvěma základním okruhům, které se ve zkoumaných periodikách nejčastěji objevovaly. Jedná se o definování nového umění a socialistického realismu a tvarování umělců a společnosti. Sociální realismus je přitom charakterizován nejen prostřednictvím popisu, ale také inspiračními zdroji jako čs. výtvarné umění 19. století a vymezením se vůči konkurenčním protikladným nebo podobným uměleckým směrům a tendencím jako formalismus, naturalismus, akademismus nebo kýč. Tvarování umělců a společnosti je chápáno v rovině výchovy, vzdělávání a osvětové činnosti. V souvislosti s okruhy a dobovým chápáním výtvarného umění jako nástroje pro tvarování společnosti je po stručném historickém úvodu rozvedena problematika kulturní politiky KSČ, organizační struktury umělecké produkce, distribuce umění, tvarování výtvarných umělců, pronikání umění do veřejných i soukromých prostor, konstrukce socialistického realismu a přístupu výtvarných umělců k novým podmínkám umělecké tvorby. Kromě podobných jsou ovšem uvedeny i odlišné rysy periodik, které činí každém periodikum jedinečným. Východiskem diplomové práce je historická a kvalitativní analýza.
|
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
|
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech
Nováková, Zuzana ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech Práce se zabývá kulturní politikou komunistického režimu v 50. a 60. letech 20. století ve vztahu k veřejným knihovnám. Na základě archivních materiálů je hlavní pozornost věnována situaci na Ostravsku. Kulturní politika se ubírala dvěma směry - jednak cestou represí, kdy prostřednictvím cenzury tiskovin, očisty knihovních fondů a perzekuce oponentů byl občanům zamezen přístup k myšlenkám a dílům, které režim považoval za nežádoucí, škodlivé. Na uprázdněné místo po těchto autorech a knihách pak byly dosazovány prorežimní publikace, psané v duchu socialistického realismu. Veřejné knihovny využívaly celou řadu forem, jak k této nové literatuře přivést čtenáře a jak z nich vychovat loajální a uvědomělé budovatele socialismu - besedy a čtenářské konference, literární soutěže a ankety, Fučíkův odznak, Měsíc knihy a další. Pozornost je také věnována akcím, kterými knihovny podporovaly politiku strany a vlády, jako byly např. oslavy stranických výročí, nábory do hornictví, ateistická výchova čtenářů apod.
|
|
| |
|
|
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
|
|
|
Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We are more
Frajtová, Věra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Evropská kulturní lobby. Případ kampaně We Are More" se zabývá evropským lobbyingem v kulturní doméně. Jako oblast evropských politik se kultura postupně etabluje od 80. let 20. století. Role, kterou od této doby zaujímá na úrovni Evropské unie (EU), je specifická svým dvojím významem spojujícím hodnotový a ekonomický potenciál. Práce zkoumá, zda-li toto výjimečné postavení kultury způsobuje i specifické rysy evropského lobbyingu v kulturním sektoru. V teoretické části práce je užitím konceptu evropeizace vysvětleno, jakým způsobem se kultura stala oblastí činnosti EU. Vycházejíc z teorie evropského lobbyingu uvádí stejná část práce klasifikaci zájmových skupin na soukromé a veřejné. Druhou část práce tvoří případová studie, jež se věnuje největší současné evropské kulturní lobby, platformě Culture Action Europe, a jí organizované kampani We Are More. Kampaň, která svým rozsahem doposud neměla na evropské úrovni obdobu, byla spuštěna v roce 2010 za účelem ovlivnit podobu evropských rámcových programů pro kulturu a audiovizi v období 2014-2020. Rysy, jež určují klasifikaci zájmových skupin v EU, sleduje práce i na případu Culture Action Europe. Srovnáním se znaky veřejného a soukromého sektoru práce charakterizuje fenomén evropského lobbyingu v kulturní doméně.
|
host ::
RSS.